NEVÍM

(Heaven)

B.McSpaden / Ladislav Kozel

 

Tak rád usínám s nebem nad hlavou,
pak hned ucítím vůni Tvou.
A sním, že nejsi sen, který mizí,
když ráno zazní ptačí blues.

 

Svou chůzí houpavou kráčím krajinou,
teď vím, že jsem stál jak solný sloup.
Když před vlakem ses na mě něžně smála
a já Tě nechal blázen nasednout.

 

Nevím – kudy dát se mám,
nevím – kde Tě hledat mám,
vím lásko, že jsi stále má.
Nevím, jaký správný směr,
nevím, jih či na sever,
vím, že dál musím jít.

 

Jak bílý oblak letí dál v neznámo,
bloudím po světě sám a sám.
A hledám život svůj, který zmizel,
na starém zaprášeném nádraží.

 

Vyčítám si proč v tu zvláštní chvíli,
z tvých rtů jsem nevzal štěstí své.
Vím nebylo nic nad mé síly,
teď cítím, že to bylo zbabělé.

 

Nevím ...

 

Nevím ...