NEVÍM
(Heaven)
B.McSpaden / Ladislav Kozel
Tak rád usínám s nebem
nad hlavou,
pak hned
ucítím vůni Tvou.
A sním, že nejsi sen, který mizí,
když ráno zazní ptačí blues.
Svou
chůzí houpavou kráčím krajinou,
teď vím, že jsem stál jak solný sloup.
Když před vlakem ses na mě něžně smála
a já Tě nechal blázen nasednout.
Nevím – kudy dát se mám,
nevím –
kde Tě hledat mám,
vím lásko, že jsi stále má.
Nevím, jaký správný směr,
nevím, jih či na sever,
vím, že dál musím jít.
Jak bílý oblak letí dál
v neznámo,
bloudím po
světě sám a sám.
A hledám život svůj, který zmizel,
na starém
zaprášeném nádraží.
Vyčítám
si proč v tu zvláštní chvíli,
z tvých rtů jsem nevzal štěstí své.
Vím nebylo nic nad mé síly,
teď cítím,
že to bylo zbabělé.
Nevím ...
Nevím ...