Měsíc svítí, noc je dlouhá, ty už dávno sladce spíš

Nekonečná lidská touha nás žene stále výš.

Tak vzlétni křídly mávej, ty jen sen ti může dát.

Já nesmím s tebou lásko, ač letěl bych rád.

Osud dávno karty rozdal, našim cestám udal směr,

když ty míříš k jihu, já uháním na sever.

Každý svojí cestou kráčí, každá má svůj cíl.

Čekat až se znovu spojí, nemám více sil.

Sám se ploužím ztichlým městem, všude vidím tvoji tvář.

Ve svých snech jsem stále s tebou, než mě vzbudí slunce zář.

Naše cesty osud zkřížil, na krátkou chvíli jen

a rozdělil je dříve, než přišel další den.

Je ráno, právě svítá, sluncem září nový den.

Ten celý noční příběh byl jenom krásný sen.

Tak musím jít svou cestou dál život svůj si žít.

Tvůj smích i když  jsi vzdálená mi v uších bude znít.

Vítr vůni Tvých vlasů, dávno odvál někam v dál.

Dávno ztichly tóny písní, které já ti tak rád hrál.

Já směl ti chvíli zpívat a směl ti chvíli hrát.

Směl po tvém boku chvíli jít, já s tebou šel moc rád.

 Ta píseň v našich srdcích, bude znít už napořád.