Po příjezdu jsme rychle chystali pódium. Hnal nás celkem brzký začátek bálu, už v 18 hodin. Přes naše obavy se sál rychle zaplnil
do posledního místečka a při prvních tónech se zaplnil i parket. Začali jsme klasicky Foggy Mountain Breakdown a pak už šla skladba za skladbou. Naše produkce byla jen několikrát přerušena výukou country tanců, kterou vedl  skvěle a s humorem Martin Budiš. Nedalo nám to a Robin s Rumíšem se do výuky zapojili také. Připoměli jsme si tak rčení tanečníka "Hrocha" z Vyškova, který říkával: "Telegraf je jediná kapela (kterou znám), která když nehraje tak tančí!"

V dobré náladě večer velmi rychle ubíhal, málem jsme nestihli ani prohodit několik vět s kamarády, které jsme už dlouho neviděli.

A nevyhrávali jsme jen na pódiu, tentokráte se na nás (i na naše přátele) štěstí usmálo
i v bohaté tombole. Ale takové štěstí jako návštěvnici u jednoho stolu, kdy tam vyhráli tři bečky piva, jsme zase neměli.

Vše má svůj konec, ten bálový nastal
o půlnoci, kdy jsme se rozloučili tradičním Valčíkem na rozloučenou.

Moc dobře jsme se na bále cítili a vypadalo
to, že návštěvníci byli spokojeni také.

.... Robin ukazuje (předstírá) soustředění, zatímco vedle vede mistr Martin country taneční výuku ...

... pokud si dobře pamatuji, tak se tance chtiví návštěvníci mohli projít při country promenádě, naučili
se tančit Virginia Reel či Rufus. Na parketu se samozřejmě tančila i Zuzana, ta chybět na žádném countrybále nemůže ...